(7/2004)
Berneška
havajská.
Latinsky
Branta
sandvicensis, anglicky Hawaiian goose, německy Hawaiigans a polsky bernikla hawajska
je název husy o
které se v minulém století velmi diskutovalo. V přírodě se
vyskytuje pouze na Havajských ostrovech
a dle historických informací jich zde
ještě okolo roku 1800 žilo více než 25000
kusů. S přívalem přistěhovalců a jejich psů
a koček a vysazením dovezených
dravých zvířat (hlavně promyky) se začaly stavy razantně zmenšovat a
v padesátých letech
minulého století zde žilo již pouze několik desítek
hus(1952 – 30ks). Díky zoologickým zahradám, soukromým chovatelům
a dalším
institucím se začalo s chovem v zajetí a díky úspěšným
odchovům se
již v šedesátých letech začali některé kusy vracet zpět
do přírody tj. na
lávová pole Havajských ostrovů. Do současné doby jich zde bylo vysazeno
přes 2000 kusů a podle
posledních
informací zde žije asi 800 ks těchto velice hezkých hus. Přesto
však
ještě není vyhráno a berneška havajská je stále zařazena
mezi druhy ohrožené
vyhubením.
Tato středně
velká husa váží asi 2 kg, délku má 60-70cm
a rozpětí křídel
120- 140cm. Protože ve své domovině nemá
na sopečných svazích příliš možností pohybu na větší vodní hladině je
špatným plavcem a její nohy
jsou delší
a mezi krátkými prsty jsou zakrnělé
plovací blány. Není ani příliš dobrým letcem.
V zajetí je
chována hlavně v zoologických zahradách a i mezi našimi chovateli
je ve
značné oblibě.
Je totiž nejen hezká ale i snadno ochočitelná a jak vyplývá
z předchozích řádků tak není ani zapotřebí velké vodní plochy.
Jedinou nevýhodou je fakt, že tok těchto hus přichází v lednu až
únoru a proto je třeba pro ně mít
připravené zateplené prostory.
Husa snáší 3-6
vajec do hnízda ze slámy nebo trávy a sedí na nich cca 30 dnů. Základní
potravou dospělých
i housat je tráva a doplňkem jsou různé směsi, obilniny.
Z osobních zkušeností vím, že nepohrdnou ani kouskem rohlíku,
chleba,
sladkosti,..a protože jsou ochočené tak si tyto laskominky berou přímo
z ruky.
Závěrem bych rád
připojil několik aktuálních informací z mého chovu.
Bernešky havajské mám již 5 roků ale do loňského roku jsem
žádné odchovy neměl (vejce byla čistá)
a tak jsem vyměnil housera a tato akce
se mi velmi vyplatila. V půlce února začala husa vyhledávat boudu
(voliéra
potažená plachtou)
a začala stavět hnízdo ze slámy a 19.února se v něm
objevilo první vejce. Protože v tento den byl velký mráz, tak jsem
vejce
odebral
a nahradil dřevěným podkladkem.Když přibylo další vejce tak jsem
postupoval stejně. 25.2. snesla 3.vejce a sedla, takže jsem
jí vrátil ta její a
trpělivě čekal. Za dva dny jsem si všiml, že má v hnízdě již 4 vejce.
Husa
poctivě seděla a houser jí z malé vzdálenosti
přímo v boudě hlídal a
pokud se ke vchodu přiblížila jiná husa nebo kachna tak jí odehnal. Po
několikaletých špatných zkušenostech
s oplozením jsem měl chuť vejce
průběžně zkontrolovat ale nakonec jsem k tomu nepřistoupil a o to
větší
bylo naše radost když 25.3.
se začala husa chovat jinak a pak na nás vykoukla
hlavička jednoho z housat. Po dvou dnech nás čekalo další
překvapení
když
se pod husou vyskytovalo 5 housat a my věděli pouze o čtyřech vejcích.
Zřejmě
po zasednutí ještě snesla ne jedno
jak to bývá zvykem ale dvě vejce a protože jsme do hnízda
nelezli tak jsme to nezaznamenali. Bohužel jedno z těchto housat
(asi to
z posledního vejce) bylo velice slabé a přes veškerou naši péči po
týdnu
uhynulo. Zbylá housata byla v 10ti dnech věku
kupírována a preventivně odčervena Panacurem
a mají se čile k světu a díky současnému jarnímu počasí
a dostatku pastvy
nám rostou přímo před očima. Jejich stav ve věku jednoho
měsíce můžete vidět na připojené fotografii.
