(3/2005)

Chov kachen

na farmě Dry Creek Waterfowl (USA).

 

      S chovem vodního ptactva jsem začal asi v 10ti letech. V tu dobu jsem měl doma plazy, bažanty a křečky.
 Po nákupu prvních párů kachniček mandarínských a karolinských jsem zjistil, že to je pro mne to pravé.
Pracoval jsem od té doby asi se 40ti druhy a vždy alespoň s 12-15ti druhy současně. Je těžké dnes určit,
 který druh byl a je mým favoritem, ale řekl bych, že to je hoholka lední.Já na ní vidím hlavně její osobitost a jedinečnost.
 Její tři fáze opeření, velké potápěčské schopnosti, specifické námluvy, snadné ochočování a měkká povaha
přispívají k mému sklonu k ní.Současné složení chovného hejna je takové, které se mi zdá ideální
 dle mých dlouholetých zkušeností.

      Naše zařízení je umístěno na 12ti hektarech s převýšením cca 150 m. Máme několik uměle vytvořených rybníků
o rozměrech od 500 do 1300 m2. Prostor je značně zalesněný. Pro chov používáme cca 3.000 m2 pozemku,
který je oplocen pletivem a celý nahoře zakryt sítěmi.
      Rybníky v oploceném prostoru jsou od 1,5 m2 po 1.000 m2. Rybníky jsou buď pouze vyhloubené v zemi nebo s fólií.
Čistá voda je doplňována průběžně z potoka, z pramenu nebo studní.

      Krajina je upravena pro ideální přírodní podmínky pro hnízdění a zároveň s ohledem na estetiku.
Užíváme kombinace jedlí, borovic, smrků, kapradin a rododendronů a máme také vysázeny ostružiny,
tůje a další nejedovaté keřové rostliny.

      Pro naše kachny neděláme žádné kryty. Používáme budky typu pro kachničku karolínskou, boxy pro husy
a hnízda z plastových barelů(horní ¼ odříznuta). Tyto barely jsou položeny na bok a na spodní části pokryty
 suchou trávou a jsou užívány pro kajky brýlové, hoholky lední a morčáky prostřední. Budky typu pro karolínky
 jsou buď umístěny na kůlech nebo na zemi. Mám dobré zkušenosti s těmito budkami na zemi pro morčáky velké,
 morčáky prostřední a kačky strakaté. V tomto případě je třeba vletový otvor o průměru 12-13 cm
a vnitřek musí být vyplněn hoblinami nebo jiným materiálem do výšky cca 15 cm pod otvorem.

      Nepoužíváme žádné vnitřní prostory krom cca 20 m2 izolace pro nově přivezené a nebo nemocné ptáky.
Naše klimatické podmínky jsou poměrně mírné ale všechny druhy jsou velmi odolné a připraveny i na horší podmínky.

      Pro výživu všech druhů používáme v poslední době granulované směsi od firmy Mazuri. Doplňujeme toto denně
malým množstvím zmražených polárních korýšků(Euphasia superba). To hlavně kvůli kačkám strakatým,
hoholkám ledním a morčákům prostředním.

      Příprava chovné sezóny začíná umístěním barelových boxů a jejich zakrytím borovými větvemi.
Tyto větve jsou umístěny přes barely pro utvoření přírodního vzhledu a zabránění přímého přístupu slunce
 v horkých dnech. Větve jsou umístěny nad hnízdem ve tvaru boudy. Totéž je i u husích boxů čímž vytvoříme
 „teplé“ prostředí v boxu a přírodní nebesa. Královské a brýlové kajky a i jiné mají rády tzv. odloučené hnízdění.
 Já používám 50cm vysoké králičí pletivo pro oddělení kajčího a hoholčího hnízdiště.
Kajky totiž ruší hoholky při hnízdění. Hoholky velmi rychle rozeznají oddělené prostory. Klády 100 -120cm dlouhé,
15-20cm silné jsou nahodile umístěny pro kajky mořské i když i ony preferují

husí boxy. V husích boxech umisťuji staré auto pneumatiky ; nikdy ještě nebyl odchov v husích boxech
pokud zde nebyla umístěna pneumatika. Všechny hnízdní budky a boxy, krom husích boxů,
jsou okamžitě po chovné sezóně odstraněny.

      Vejce sbírám od kachny pouze v případě když chci zkusit druhé hnízdění nebo pokud je hnízdění v ohrožení.
 Sebraná vejce jsou umístěna pod slepičku do té doby dokud se dramaticky nezvětší vzduchová
bublina ve vejci (většinou 2-3 dny před líhnutím) a potom vejce přemísťuji do umělé líhně.
Vejce nechaná pod kachnou jsou pod ní až do vylíhnutí. Mám zkušenosti, že ptáci vylíhnutí pod matkou jsou silnější
 a začínají rychleji přijímat potravu. Také matka, která vylíhne své vlastní mladé je v příštích hnízděních lepší.
 Přesvědčil jsem se o tom při několika příležitostech u obtížnějších druhů jako je kačka strakatá ale i u běžných druhů.
 Všechna vylíhnutá kachňata a housata jsou vychovávána „ručně“ s výjimkou bernešky rudokrké,
které si je vychovávají sami.

      Všechna mláďata jsou vychovávána na „rybích sádkách“. Jsou použity dvě velikosti - 60x120cm a 110x120cm
o hloubce cca 60cm. Některé jsou využity jako suché odchovny a ostatní jako mokré. Mokré odchovny mají
umělohmotný vodní přepad udržující výšku hladiny a odtok kalů. Hloubka vody je udržována 10-20cm.
Je zajištěn nepřetržitý přívod čisté vody. Z umělohmotné textilie je utvořen ostrůvek.
Vyhřívací lampa je spuštěna nad tento ostrov.

      Kachňata jsou umístěna v suché odchovně prvních 36-48 hodin. Poté jsou umístěna do mokré odchovny.
 Zde jsou do té doby dokud jim uzavřené kroužky nepadají z nohy(většinou do 14.-20. dne věku).
Potom jsou umístěna do venkovních ohrad. Mým cílem je udržet mladé v takové čistotě jako v mokré odchovně
i v suché odchovně, proto jsou zde papírové ručníky  položeny na novinách a měněny několikrát denně.

     Další důležitý krok, přemístění ptáků do vody ze suché do mokré odchovny, není hotov bez impregnační otázky
 a proto dokud není tento proces ukončen nechávám ptáky v suché odchovně. Přemístění na vodu je ideální
v době kdy jsou hodně aktivní a mají ideální peří. Také ptáci neochotně požívající plovací granule
 je raději přijímají na vodě. Velmi důležitým faktorem je teplo, všechna kachňata jsou schopna nalézt cestu ke zdroji tepla.
 Dokud je zdroj tepla k dispozici tak příliš mnoho tepla vyvolává neaktivitu, málo tepla vypadávání
a poškozování peří a zvyšování rizika chorob. I kachňata v přírodě potřebují krátký čas matčino teplo.

     Proces chovu ptáků začíná v suché a mokré odchovně. Když jsou ptáci okroužkováni tak jsou dáni
na 2 týdny do jedné ze dvou venkovních krytých malých odchoven. Jejich rozměr je cca 3,5x3m.
 Jednu polovinu tvoří 50 cm hluboký bazén a druhou polovinu prostor s pískem a jednou vyhřívací lampou.
 Písek je měněn týdně a celý prostor je důkladně čištěn při výměně kachňat. Z těchto prostor jdou
do venkovní odchovny 6x7m s jedním velkým bazénem. Odsud jsou potom dávány do různých udržovacích prostor
kde tráví čas do doby než se rozhodne o jejich dalším osudu – doma na chov nebo k jinému chovateli.

      Tento systém je používán u všech ptáků krom hus, které jsou chovány odděleně v párech.
Zde zasahuji pouze při kupírování a kroužkování mladých.

      Z druhů, které chovám je na problémy nejbohatší hoholka lední, hlavně při navykání na jídlo.
Ideální proto je co nejdříve je připravit na možnost pobytu na vodě, kde je navykání na stravu jednodušší.
Hoholky také mají sklon k problémům s opeřením v prvním roce života. Tito ptáci jsou drženi v chráněném prostoru
v první zimě a potom jsou většinou v ideálním stavu pro další sezónu. Granule Mazuri waterfowl starter
jsou velmi dobrá potrava pro všechny mé mladé ptáky. Pokud plavou a nerozpadnou se na vodě
tak je kachňata berou dobře. Pokud je to kulatá granule(kulička) potom působí dobře
 i v suché odchovně protože se valí když kachňata jdou kolem a tím je nutí k pozornosti,
protože pro ptáky je normální pohyblivá(živá) potrava. Tento starter eliminuje potřebu moučných červů.

      U ptáků, kteří potřebují přijímat potravu z mořských ryb je příprava také vedena přes starter.
Zároveň s ním postupně přidávám mražené nebo sušené rybičky. Mám zkušenosti z praxe,
že si na ně rychle zvyknou a odmítají přijímat granule. Ptáci začnou brát i některé rostliny v ohradě
 ale to není hlavní zdroj jejich potravy.

      Jediní ptáci, které kupírujeme jsou husy. Kupírujeme je v prvním týdnu života pro minimalizaci krvácení.
Ponořím konec křídla do lihu a ustřihnu. Kachny na prodej jsou nekupírované, pouze na přání je kupírujeme.

      Máme různé zdravotní problémy v průběhu roku. Mám svého veterináře, který přijde v případě potřeby.
 Dvakrát ročně, před snůškou a těsně po ní všechny ptáky schytáme. Očkujeme kajky
 proti aspergilóze (zápal plic a vzdušných vaků) a dáváme všem ptákům Ivomectin
a některým také Droncit (oboje na odčervení). Každý pták je identifikován podle kovového kroužku
 a má svůj medicinální záznam. Ptáci podezřelí ze zdravotních problémů nebo po nich jsou zváženi
a porovnávána váha s předchozím vážením. V některých případech musíme dát ptáka do isolace.
Vitamínové injekce jsou dávány v případě, že vzhled ptáka je jiný než má být.
Pitváme všechny uhynulé ptáky pokud je příčina smrti na první pohled neznámá.
Promáčené peří nemusí být problém ale v některých případech je lepší když ptáci dostanou injekci s vitamíny,
 Ivomectin a je použit sprej proti vnějším parazitům. Ideální je i část poškozeného peří opatrně vyškubat.
Některé kajky podezřelé z aspergilózy jsou léčeny Itraconazolem a Baytrilem minimálně 14 dnů.
 Problémy zachycené včas mohou být zažehnány. Některé problémy dlouho neléčené mohou skončit nákazou
dalších ptáků a většinou končí smrtí jedince.

      Snášenlivost jednotlivých druhů závisí na věku jedinců a osobností v závislosti na velikosti a konfiguraci ohrady.
V závislosti na těchto faktorech je těžké předurčit jak se budou chovat v chovné sezóně a po ní.
Moje zkušenosti mi říkají jak složit obyvatele ohrady podle potřeby. Někdy ovšem příliš dominantní kačer
 nebo kachna rychle změní dobře míněné plány pro sezónu. Výsledek snášenlivosti je závislý na počtu párů
stejného druhu v jednom výběhu. Někteří kačeři mohou přehlížet ostatní kachny protože mají pevný vztah k určité kachně.
 Měl jsem jednou 5 párů hoholů bělavých v ohradě velké cca 400 m2 a všechna vejce byla čistá.
Další rok jsem 2 páry oddělil a zbylé 3 kachny snesly všechna vejce dobrá. Z toho jsem usoudil,
že 3 páry jsou maximum pro tuto ohradu. Na druhou stranu některé druhy mají dobrá vejce pokud jsou ve větší kolonii.
 Objevil jsem to u kajky brýlové. Pokud nové ptáky dávám do ohrady tak mám obavy z možnosti,
 že nebudou žrát nebo budou ulekané, již před vypuštěním. Pokud je během 3-4 dnů osobně nevidím žrát
 tak je odchytím a převážím. Pokud je jejich váha stejná jako při vypuštění nebo vyšší tak nejsem znepokojen.
Pokud je nižší tak buď je dokrmuji ručně v závislosti na úbytku nebo je umístím do jiné ohrady.
Potom pokračuji v pozorování a vážení dokud nezjistím, že příjem potravy je pravidelný a v pořádku.

     Většina mnou zasílaných ptáků jde přes U.S.Postal express poštu. Pro balení používám „Horizon” krabice.
 Kachny chytím několik dnů před odesláním a umístím je do prostoru kde se snadněji chytají
a kde je osvětlení pro případ expedice ve večerních a nočních hodinách. Předkládám jim potravu po celý den
aby do doby cesty nabrali na váze. Protože všechny kachny mají kovové kroužky je snadná evidence
a příprava na expedici.

     V roce 1985 jsem získal 3 páry hoholek ledních z ekologické ropné havárie.
 Zapojil jsem se do tří dalších záchranných pracích na pobřeží. V té době jsem zjistil velký zájem o mořské kachny
a probudilo se ve mně přání nějak přispět při řešení problémů v populaci. V 90.roce jsme spolu s přítelem chovatelem
 Paul Dye podnikli 2 výpravy do polární oblasti na sběr vajec. To byl zárodek mého chovu královských
 a mořských kajek a hoholek ledních. Přibližně v tomto čase jsme spolu se státními úřady začali pracovat
 na studii o kačkách strakatých včetně snahy o zvýšení jejich stavů. Zároveň jsme studovali možnost záchrany
 v případě ropných havárií apod.. Pro zajímavost mohu uvést, že z hoholek získaných z ropné havárie v r.1985
mám ještě jednu kachnu ve svém chovu a ta poprvé odchovala kachňata po 13ti letech a od té doby každý rok.

 

 

                                                           Arnold Schouten - USA
                                                          Game bird conservationists` Gazette 08/2002.

                                                          Překlad se svolením autora: Jaroslav Němec.

 

(Poznámka překladatele:Arnold Schouten spolu se svojí manželkou Debbie jsou jedni z předních světových chovatelů
a ochránců vodního ptactva, speciálně mořských druhů.
Jejich farma Dry Creek Waterfowl se nachází v Port Angeles ve státě Washington v USA.)