V přírodě je znám výskyt pouze na Havajských ostrovech (západně od Střední Ameriky)
a dle historických informací jich zde ještě okolo roku 1800 žilo více než 25 000 kusů.
Příchodem přistěhovalců, jejich psů a koček a vysazením dovezených dravých zvířat (hlavně promyky)
se začaly stavy razantně zmenšovat a v padesátých letech minulého století zde žilo již pouze několik desítek hus(1952 – 30 ks).
Díky zoologickým zahradám, soukromým chovatelům a dalším institucím se začalo s chovem v zajetí
a na základě úspěšných odchovů se již v šedesátých letech začali některé kusy vracet zpět do přírody,
tj. na lávová pole Havajských ostrovů.
Přesto však ještě není vyhráno a berneška havajská je stále zařazena mezi druhy ohrožené vyhubením.

Tato středně velká husa váží asi 2 kg, délku má 60–70 cm a rozpětí křídel 120–140 cm.
Protože ve své domovině nemá na sopečných svazích příliš možností pohybu na větší vodní hladině,
je špatným plavcem, její nohy jsou delší a mezi krátkými prsty jsou zakrnělé plovací blány.
Není ani příliš dobrým letcem.

V zajetí je chována ve většině zoologických zahrad a i mezi našimi chovateli je ve značné oblibě.
Je totiž nejen hezká, ale i snadno ochočitelná a jak vyplývá z předchozích řádků,
 tak není k jejímu chovu ani zapotřebí velké vodní plochy.
Velkou nevýhodou je, že tok těchto hus přichází v lednu až březnu, a proto je třeba mít připravené zateplené prostory,
i když jinak zimu snášejí bez problémů. Husa snáší 3–6 vajec do hnízda ze slámy nebo trávy a sedí na nich asi 30 dnů.
 Základní potravou dospělých i housat je tráva a doplňkem jsou různé směsi, obilniny.
Z osobních zkušeností vím, že nepohrdnou ani kouskem rohlíku, chleba, sladkostmi … ,
a protože se snadno ochočí, tak si tyto laskominky berou přímo z ruky.

Bernešky havajské mám již 7 roků a poslední 3 roky mám odchovy.
Letos přišel tok s menším zpožděním proti minulým rokům, a tak 26. 2. bylo první vejce.
Protože v tyto dny byl mráz, tak jsem vejce odebíral a nahrazoval dřevěným podkladkem.
Od 2. 3. husa poctivě seděla na 4 vejcích a 1. 4. se vylíhla 3 housata. 4. vejce, poslední v pořadí ze snůšky, bylo neoplozené.
Housata byla kupírována, preventivně odčervena Panacurem a mají se čile k světu.
Díky současnému jarnímu počasí a dostatku pastvy nám rostou přímo před očima.

text a foto: Jaroslav Němec