(16/2007)
Husička vdov(k)a.
Latinsky Dendrocygna
viduata, slovensky
Kačica bielochrbtá, anglicky White-faced Whistling Duck,
německy Witwenpfeifgans, polsky
Drzewica białolica.
Tato velice
atraktivně vyhlížející husička se v
přírodě nachází v Jižní Americe a Africe v oblastech pod
rovníkem.
Dospělý pták má rozpětí křídel 75-88cm a váhu okolo 65dkg.
Vzhledově jsou obě
pohlaví stejná, pohlavní zralost je ve dvou letech.
V zajetí je chov
náročnější a to hlavně z důvodu potřeby zajištění zimního období.
Ideální
je stále dostupná nezamrzlá vodní hladina
ale stačí i nezateplený přístřešek s podestýlkou.
Hrozí totiž
hlavně omrznutí noh. Snášejí se s většinou běžně chovaných kachen
a hus i
když v období toku je odhánějí.
Já osobně je mám ve společnosti dalších
19ti druhů hus, husiček, kachen a čírek a nemám s nimi žádné
problémy.
Jsou typické svým zvukovým projevem - krásným hvízdáním. Jsou
dobrými letci i
plavci, rády se potápějí.
Tok v našem
prostředí začíná od května , husa snáší do hnízda v krytu v trávě nebo
budce
9-15 vajec na kterých sedí 28 dnů.
Housata jsou krásně strakatá, rychle rostou
a přibližně ve 45 dnech věku jsou schopna letu.
Oba rodiče je velmi dobře
chrání a v tomto období jsou velice agresivní i k člověku a
to nejen
cizímu ale i k chovateli.
Důležitou
součástí jejich stravy je tráva jako u
hus, mají rády čvachtání v blátě nebo mělké vodě.
Ostatní potrava
v zajetí je stejná jako pro většinu okrasných kachen tj.
obilniny(hlavně
pšenice)
a speciální krmné směsi pro kachny
a kachňata(KCH..).
A také okřehek je výborným doplňkem jejich letní
stravy.
A několik postřehů z jejich chovu.
Mám jeden pár dva
roky, odkoupil jsem je z pozůstalosti po našem zemřelém
kamarádovi-chovateli J.Konvalinovi,
který u nich těsně před svou smrtí zaznamenal český prvoodchov.
Minulý rok jsem
nepředpokládal,
že po změně prostředí zahnízdí ale opak byl pravdou.
Koncem
května začala husička snášet a přibližně 10. června sedla na 9 vajec
v boudě ze staré dřevěné bedny.
Oba kusy se pravidelně při sezení střídají
a tak nebylo možno kontrolovat další průběh inkubace.
Ale přišla osudná noc
z 21.na 22. června, na Choteč a okolí spadlo 120mm srážek během
cca 3
hodin
a „díky“ pozdní reakci rybářů se
náhon na rybník, který prochází za naší zahradou,
rozlil a do výšky cca
Nebudu popisovat to zděšení když jsme ráno ve 4 hodiny
ráno zjistili stav.
Protože všechny ostatní kachny a husy již byly vylíhnuty
tak jediným větším problémem měly být vdovky.
Jaké bylo naše překvapení když
jsem zjistil, že husička stále na vejcích sedí i když jí z vody
koukala
pouze hlava s kouskem krku.
Z vajec nechtěla slézt a houser na
nás také zlostně najížděl.
Urychleně jsme boudu podložili cihlami
a zvedli jí nad úroveň hladiny. Husička
na chvíli odešla ale zblízka sledovala dění.
Zkontroloval jsem vejce(pouze
zběžně, bylo jich
dali novou podestýlku a jen
jsme kousek poodešli už byla husa zpátky na hnízdě.
Voda klesla, zařízení jsme
vyčistili,… a protože v zázraky moc nevěříme tak jsme odchov
vdovek
v roce 2006 zařadili mezi nulové.
Vdovky však vzorně seděly a pak to
přišlo, 8.července vyvedly ven z budky 3 housata.
Jedno z nich bylo
viditelně menší a to také po dvou dnech odešlo. Ale zbylé dva kusy
dorostly,
rodiče se o ně pečlivě staraly …..
Při kontrole zbylých vajec jsem zjistil, že
všechny zárodky pokračovaly ve svém vývoji ale cca 2-5 dnů před
líhnutím
uhynuly,
zřejmě vlivem toho podchlazení.
A v letošním
roce husičky snesly 9 vajec, vylíhlo se 9 housat, jedno slabší uhynulo
a tak
teď můžeme sledovat hejno s osmi téměř dospělými husičkami jak
spolu s rodiči
cestují z jednoho rybníčku na druhý,
chvíli se pasou, potápějí,pak se na
okamžik oddělí staří od mladých,…
ale neustále spolu udržují „spojení“ pomocí
jejich typického pískotu.
Jaroslav
Němec
Choteč 89, 533 04