Holice v Čechách

Holice jsou přirozeným centrem východní části okresu Pardubice.
Nalézají se na hlavní silnici mezi Hradcem Králové a Vysokým Mýtem.

Holice jsou připomínány jako ves chvojenského panství v r.1336,
městečkem jsou od začátku 15. století, v 16.století patřily Pernštejnům.
Městem jsou od r.1931. Vzhledem ke strategické poloze na silnici
Hradec Králové - Brno doplácely na válečná tažení ve třicetileté válce
a v letech 1758, 1866 a 1945.
Dominantou města je kostel sv. Martina postavený spolu se sousední farou
v roce 1739 v barokním slohu podle plánů významného stavitele Tomáše Haffeneckera.
Krásný hlavní oltář a sochařská výzdoba z dílny
I. Rohrbacha (kolem r.1740), renesanční cínová křtitelnice.
Historická radnice byla zničena požárem po bombardování 6. května 1945
včetně bohaté sbírky obrazů převezených sem z Pardubic.
Model radnice je umístěn v kulturním domě.
Na náměstí kamenný kříž z r.1803, artézská studna do hloubky 368 m
se slabě minerální vodou a socha Madony s dítětem z r.1888.
K stavitelským památkám patří i sokolovna z roku 1913, dílo architekta
Otakara Novotného a dům čp. 24 na náměstí od téhož umělce.
Nejznámějším holickým rodákem je bezesporu africký cestovatel MUDr. Emil Holub
(1847-1902), jehož památník zvaný Africké muzeum (od r.1966)
v sousedství kulturního domu je vyhledávaným cílem našich i zahraničních turistů.
Pomník cestovatele je od J. Soukupa z r.1949. Pamětní reliéf J. Štursy z r.1909
z rodného domu je uložen v městském muzeu.
V mezinárodním povědomí jsou Holice zapsány také jako místo tradičního
motokrosového závodu, který byl od roku 1963 pravidelně zařazován
do seriálu mistrovství světa nebo Evropy. V současné době se zde konají
 jen národní závody a závody veteránů.
 
 
 

 kostel sv. Martina

pomník cestovatele MUDr. Emila Holuba
 

Africké muzeum

 
Holice v Č. - náměstí

Okolí města

Hluboký
- moderně zařízený autokempink u stejnojmenného rybníku
na okraji rozsáhlých lesů přibližně 2 km od centra města.

Horní Jelení

- pův. ves při hradu, připomínaném r.1450 a zpustlém v 16. století,
později městečko. Na místě dřevěné tvrze zbořené r.1817 stojí
zámeček na Sádkách z r.1865.
Pův. renesanční kostel Nejsv. Trojice zbořen r.1863,
dnešní je z r.1866. Má hodnotný pozdně barokní interiér,
obraz Ecce homo z r.1670 je ze Škrétova okruhu, křtitelnice z r.1782,
náhrobní tumba Heřmana z Bubna.

Před kostelem hodnotné sochy sv. Floriána, Anděla strážce a sv. Anny,
na náměstí mariánský sloup z r.1704.

Ostřetín

- ves ulicového typu, pozdně barokní kostel Zvěstování P. Marie z r.1781,
hlavní oltář od J. Kramolína, kvalitní soška Immaculaty na triumfálním oblouku.
Dům čp. 47 z 1. poloviny 19. století s ornamentálně zdobeným štítem.

Poběžovice
- zdejší myslivnu navštěvoval r.1846 dějepisec W.W. Tomek
společně s K.H. Borovským.
Na jižním okraji mezinárodní terénní motocyklové závodiště.

Vysoké Chvojno
- obec doložená r. 1356 jako městečko s tvrzí.
Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r.1729 a pozdně barokní fara z r.1786
s roubenými hospodářskými budovami tvoří ojediněle zachovaný celek,
zdaleka viditelný na návrší nad polabskou rovinou.
Východně od obce park s cizokrajnými dřevinami (arboretum).
Severně přírodní rezervace Buky - od roku 1884 chráněný zbytek pralesové bukojedliny,
mohutné buky téměř 400 let staré dosahují výšky 40 m a obvodu téměř 400 cm.

fara

park

Veliny
- roubený barokní kostelík sv. Mikuláše z r.1752 s dřevěnou kruchtou,
dřevěná zvonice na osmiboké kamenné podezdívce,
roubená márnice s obrazem sv. Mikuláše z 1. poloviny 18. století.
- nejcennější soubor dřevěné barokní sakrální architektury v Čechách.